7. sraz

       Naše heslo k sedmému srazu jsem si tentokrát trochu z-osobnil a udal jsem jej : „TOUŽÍM MOC“… kdo ví, …možná právě to zabralo :-)….a tak jste mě letos (9. 5. 2015) mile překvapili. 17 lidiček!!! Díky, to je pěkný.

       Po dlouhé době se zjevila rozesmátá Dáša Petráčková, …a dokonce o 7 minut dříve než já….snad se bála, že dostane ode mne vyhubováno. Za odměnu, že přišla na sraz první si pak kromě vzpomínky na naše milé setkání odnesla i skvrny na šatech, neboť na ni někdo vylil malinový pohár….ale stále zářila  dobrou náladou.  Pepa Psohlavec s Ondrou Szakosem přifrčeli  na Hondě…ala Harley …..ale hned jí poslušně zaparkovali v   Rosnicích, v penziónu kde se ubytovali…Tím, nenápadně naznačuji, že tato možnost tady vždy je, pak lze volně popíjet dlouho do noci.

        Na našich srazech snad nikdy nechyběla naše milá mistrová odborného výcviku paní Kročová – Pertová, a  i tentokrát jí chválíme a hluboce si její účasti vážíme, neboť dorazila navzdory tomu, že nebyla zcela zdravotně fit. Nestor z našich srazů pan Pokorný zvaný Matula se tentokrát omluvil (již při minulém srazu si stěžoval na omezenou pohyblivost, kyčel, záda…no i my nejsme žádní mlaďoši, natož naši učitelé… Ale nestárnoucí mistr modelářů Franta Košina napravil svou první absenci z 6. srazu. Tuto s nadsázkou „absenci“ z minulého srazu naše tělocvikářka p. Jirglová (kterou jsme jí tehdy omluvili, neboť byla současně pozvána na jiný sraz i se svým mužem) ….Kdo se tedy dostavil z nás všech je patrné z fotografií…..Nechyběla opět ani Jaruška Kašpárková, kterou jsme si vzali „za svou“, byť patřila do třídy keramiků. Ostatně v této třídě tak jako tak s ní  byli v prvním ročníku kluci modeláři Pepa a Ondra. Nesmím zapomenout pochválit Jirku Švece, který hned zpočátku    dorazil alespoň na půlhodinku, …olíbal všechna děvčata, to si ujít nenechal, …a vzápětí utíkal údajně do Chodovské pekárny (aniž by olíbal i nás kluky).…co  peče,  to jsme se nedozvěděli.

         Letos se však omluvil i Vláďa Rýdl- alias Alfonz, který se na cestu z Ameriky tentokrát necítil, ….a budeme doufat, že dorazí za dva roky. Dosud žijící maminku ve Východních Čechách navštěvuje vždy na delší dobu, a tak mu to snad vyjde i  na sraz roku 2017.

        Musím se nyní také trochu kát, neboť jsem si zapomněl přepsat nové mobilní číslo Věry Tomandlové a vlastně jsem ji nepozval. Moje náprava přišla pak asi dost pozdě a Věry jsme se nedočkali. Věruš, promiň, příště dám vědět včas a čekáme tě.

     ….Inu, ale nikomu nevyčítáme, že uprostřed toho nejlepšího občas někomu cinkne sms-ka a již se balí. Většinou má každý objednaný odvoz, to se nedá nic dělat. Je to stále lepší, něž když se někdo omluví, že musí hlídat vnoučata a nepřijde vůbec.(nehovořím o těch, kteří se neomluví,…některých se asi nikdy nedočkáme, …nebo, že by někdy přece??)  Nad tím již zmíněným  hlídáním vnoučat  se trochu vždy rozohní Ondra….vždy si stěžuje : „ Sraz máme  jeden večer za dva roky, a zrovna v tom jednom dnu si naplánují hlídání vnoučat ??? To si jich za těch 730 dnů dost neužili ???„ .

       Vy, kdož toto čtete a na srazu jste byli jednou  (toto byl 7.sraz),….či dokonce nikdy,  tak příště fakt přijďte (nemusíme nikoho  srdečně zvát, …to je přece samozřejmé)  , nebude vám nikdo nic vyčítat.  Budeme  rádi…a vy taky….zatím, nikdo nikdy  neodcházel zklamaný.

       Nicméně, připomeňme si ty, kteří by asi rádi přišli a nikdy nepřijdou. Učitel Vladimír Dostal, ….Jarka Bialončiková, Vojta Kubovec, Vilda Blažek, Jindra Kypta, …a naposledy jsme již viděli i Janičku Hornofovou.

       Buďme šťastní, že ta naše setkání fungují, …s tím se může pochlubit  málokterá třída,….a to nejenom z našeho učňáku, ale vůbec.

     Těšíme se na vás všechny v  r.2017.

    Pepa Rybáček     (a za webovky Pepa Psohlavec)